Jaká je spotřeba el. energie v kWh ČOV Topas 5 za den/ za rok?

• Na ČOV TOPAS 5 je nejvýznamnějším spotřebičem energie membránový kompresor s příkonem cca 60 W, denní spotřeba el. energie je tedy 24 x 60 = 1,44 kWh/den, což představuje 525,6 kWh/rok. Dále je možné si spočítat, že při aktuální průměrné ceně cca 3,85 Kč za 1 kWh (říjen 2015) to činí cca 5,5 Kč za den a tedy asi 2025 Kč za rok.
• Tato spotřeba je však počítána pro případ, kdy dmychadlo pracuje nepřetržitě celý den, resp. celý rok. Pokud však uvažujeme, že ČOV pracuje větší část dne v regulovaném chodu, pak se tyto náklady výrazně snižují. U nových typů ČOV TOPAS závisí tedy doba chodu dmychadla nejen na počtu osob, které ČOV trvale využívají (tedy na velikosti přítoku), ale také na nastaveném koeficientu koncentrace znečištění odpadní vody.

Jak vypadá voda na odtoku ze správně fungující ČOV?

Voda je naprosto čirá, čistá, bez zápachu a bez zákalu. Neměla by být k rozeznání od vody užitkové. (Mnohdy je čistší než voda v tocích, do nichž je vypouštěna.)

Může být ČOV Topas použita u rekreačních objektů s nepravidelným provozem?

Ano může. Je to biologická aerobní ČOV, která má provoz uzpůsoben automaticky, bez vnějšího nastavování, pro případ sníženého přítoku splašků tak, aby byla biologická funkce ČOV zachována co nejdéle (omezení aerace a doplňování substrátu pro mikroorganizmy z akumulační nádrže). Firma TopolWater tento chod otestovala v provozních podmínkách, kdy plně zaběhnutá ČOV byla odpojena od přítoku a v úsporném režimu bylo po třech měsících chodu v ČOV stále cca 70 % původních aktivních mikroorganizmů. Podle informací našeho obchodního partnera ze Švédska, běžela ČOV Topas 75 přes zimu 4 měsíce bez přítoku splašků a její biologická funkce byla i poté zachována.

Jaká je pravidelná údržba ČOV Topas?

Viz. Provozní řád. Zjednodušeně lze říci, že pravidelná kontrola spočívá v občasné (cca týdenní, či čtrnáctidenní vizuální kontrole kvality vyčištěné vody po odkrytí víka ČOV) a poté cca po 3 – 6 měsících, (v závislosti na zatížení) ve vyčerpání kalojemu a vyčištění prachového filtru dmychadla. Po 1 až 2 letech je třeba vyměnit membrány na dmychadle.

Co se stane s ČOV pokud nebudou vyměněny membrány na dmychadle?

V případě, že nebudou vyměněny membrány na dmychadle, tak se zvyšuje riziko jejich prasknutí. Je sice pravda, že na ojedinělých případech běhala dmychadla i 5 let bez výměny membrán, ale to byly opravdu výjimky. Obvykle dojde k poruše membrán kolem dvou let chodu. Proto by měly být cca po 1 roce měněny. Pokud nebudou vyměněny a dojde k jejich porušení, stane se, že tělo magnetu, které je na membránách uchycené a které vibruje v elektromagnetickém poli mezi dvěma cívkami, se v důsledku uvolnění uchycení na prasklé membráně vychýlí a začne se třít o cívky, čímž je zničí. V závěru je třeba tedy vyměnit nejen membrány ale i cívky a může dojít k poškození i dalších částí a celková suma opravy obvykle určitě převýší náklady na běžnou výměnu membrán.

Jak je ČOV hlučná?

Hlučnost dmychadla je od výrobce garantována 38 dB. Již tato hodnota splňuje všechny hygienické normy pro instalaci přímo vedle obytných budov. Avšak díky naší instalaci pod poklopem ČOV se celková hlučnost zařízení snižuje na hranici slyšitelnosti. Lze říci, že je při zavřeném víku slyšet více šplouchání vody nežli chod ČOV jako takové. Všechny typy čistíren TOPAS tedy splňují limity pro hluk, stanovené NV č. 148/2006 Sb. Základní limity pro venkovní hluk v obytné zóně jsou 50 dB ve dne (6 - 22 hod.) a 40 dB v noci (22 - 6 hod.).

Co a v jaké míře se může vylít do odpadu ústícího do ČOV?

Vše co se obvykle používá v domácnosti. Všechny chemické přípravky, které jsou běžně konečnému zákazníkovi dostupné v obchodech, by měly být biologicky rozložitelné. Naše ČOV je zároveň vybavena předřazenou akumulační nádrží, kde dochází k neutralizaci a případnému naředění závadnějších látek. Samozřejmě použití musí být v domácnosti s rozumem. Látky, které mohou škodit aktivovanému kalu, jsou zejména chemikálie měnící pH (kyseliny a louhy) a dále dezinfekční prostředky. V zásadě lze tedy říci, že tyto látky se musí používat průběžně a nikoliv naráz. Zásadně tedy nečistit odpady v celém době naráz, popř. nedezinfikovat naráz. Toto by vždy mělo být rozloženo do více dní, aby měla ČOV možnost se s tím vypořádat. Obdobný přístup lze aplikovat na myčky nádobí, kde se používají obvykle silné louhy. Proto se obvykle doporučuje po dobu zabíhání ČOV a tedy tvorby bakterií omezit, příp. přestat myčku používat. Z poslední doby lze konstatovat, že ČOV vyloženě škodí vody z kondenzačních kotlů, jistý druh gelového přípravku na WC, jenž je baktericidní a biologicky velice těžce odbouratelný, obsahuje tenzidy, které rozkládají lipidy (údajně německý výrobek). Co se týče tzv. ekologických pracích prášků, tak je nedoporučujeme používat, jelikož ty obvykle pouze místo fosforečnanů obsahují zeolity a ty mohou být opět toxické pro aktivovaný kal. Dále mohou pak již připadat v úvahu jen vyloženě atypické provozy v domácnosti, kde je možné uvést např.: Fotokomory, galvanovny, větší prádelny, činění kůží, autoopravny, laboratoře apod. Tyto případy je vždy nutné konzultovat individuálně, avšak před prodejem každé ČOV.

Jaká jsou nutná opatření u ČOV Topas na zimní provoz?

Žádná, pokud je zajištěn přísun splašků alespoň 1 x za 2 týdny. Jinak může v důsledku poklesu teploty dojít k zastavení biochemické aktivity mikroorganizmů. K zamrznutí technologie dojít nemůže, pokud je v chodu. U čistíren s řídicí jednotkou je vhodné v době dlouhodobého mrazivého počasí (-20°C a méně) nastavit manuálně 100% chod tak, aby nedocházelo k vypínání dmychadla a aby byla zajištěna stálá recirkulace vody v čistírně.

Jaké by mělo být v ČOV rozmezí pH pro správnou funkci biologie?

Optimální pH pro funkci aktivovaného kalu je 7, tedy neutrální. Nicméně biocenóza aktivovaného kalu je schopna se adaptovat v rozmezí pH cca 6 – 8, pokud je toto ovšem stabilní a nekolísá. V případě kolísání bude problém udržet biologii na ČOV ve funkčním stavu. Poté je nutné řešit neutralizaci odpadních vod před jejich vlastním čištěním na ČOV.

V jakém stavu bude ČOV po 6 měsících provozu bez přítoku splašků?

ČOV bude funkční a bude obsahovat i aktivovaný kal, avšak po tak dlouhé době dojde už již pravděpodobně ke spotřebování veškerých organických látek i z akumulační nádrže a tudíž k aerobní stabilizaci kalu. To v praxi znamená, že podíl živých buněk v aktivovaném kalu klesne na minimum. Pokud by tedy na ČOV začalo okamžitě přitékat návrhové zatížení, dojde s největší pravděpodobností k odtoku nedočištěné vody, jelikož celkové množství živých mikroorganizmů v aktivaci bude minimální. Avšak již po cca 1 – 2 týdnech provozu by se měla plně obnovit čistící kapacita, a proto není v tomto případě třeba zabíhat ČOV kompletně znovu.

Existuje přípravek, který po rozpuštění ve vodě vytvoří bakterie k okamžité funkčnosti ČOV?

Ne. Existují pouze prodejci, kteří to tvrdí. Na druhou stranu není na škodu použít tyto avizované přípravky obsahující různé enzymy a lyofilizované bakterie při startu a zabíhání ČOV. Ačkoliv prokázání jejich účinnosti je prakticky nemožné, nebyl doposud prokázán ani jejich škodlivý účinek. Nejúčinnějším způsobem zůstává i nadále pro zaběhnutí ČOV použít aktivovaný kal z jiné dobře fungující ČOV.

Jaké existují bakteriální, popř. enzymatické přípravky pro zlepšení funkce ČOV a jaký mají efekt?

V uplynulých letech měla firma TW možnost otestovat cca 20 různých přípravků, podporujících buďto náběh nebo poté funkci ČOV. Výsledky byly buďto nepatrné a neměřitelné, nebo žádné. Proto doporučujeme používat podobné přípravky pouze při snaze eliminovat problémy s biologickou pěnou, jelikož tam je každá rada drahá a každý úspěch opravdu cenný.

Používáme ekologický prostředek pro změkčení vody - složení 100% hlinitokřemičitan sodný (zeolit) - může tento přípravek negativně ovlivnit funkci ČOV? Máme velice tvrdou vodu.

V literatuře se v posledních letech objevily rozporuplné informace o prospěšnosti, či toxicitě zeolitu na vodní organizmy, popř. na aktivovaný kal v ČOV. Pro váš případ domovní ČOV doporučujeme odzkoušet provoz jak na prací prášky klasické – fosfátové, tak na zeolitické a vybrat si poté podle stavu biologie v ČOV. Je nutné provozovat ČOV na dané prášky alespoň cca 1 – 2 měsíce, aby se účinek plně projevil. Z hlediska vlivu na životní prostředí obecně lze říci, že pokud používáte vyčištěnou vodu na zálivku na zahradu, tak je naopak lepší používat fosfátové prostředky, jelikož fosfor slouží jako hnojivo poté pro vaši vegetaci. Pokud vyčištěnou vodu vypouštíte do vodoteče, tak by bylo pro vodoteč lepší používat zeolitické, jelikož zbytkový fosfor ve vyčištěné vodě podporuje rozvoj řas a sinic v potocích a řekách. I když znečištění, které by představovala vaše domovní ČOV v porovnání s ostatními zdroji (přepady ostatních septiků ve vsi, odtoky z větších ČOV, atd.) je zanedbatelné. A nakonec pokud zasakujete vyčištěnou vodu do země, tak by bylo opět vhodnější používat zeolitické prostředky, jelikož zbytkový fosfor, který se s vyčištěnou vodou dostává do podloží a vody podzemní se sice po nějakou dobu bude sytit a sorbovat na částečky zeminy a půdy, ale po čase dojde k nasycení půdy a mohla by začít jeho koncentrace stoupat i v podzemní vodě. Pak záleží na místních hydrogeologických podmínkách, zda by mohlo dojít k zvýšení jeho koncentrace i v blízkých studních, nebo zda bude podzemní vodou odplavován jinam.

 Máte otázku? Napište ji do diskuze. Odpovíme Vám.